904 – Tvůrce mocný

Tvůrce mocný nebe, zeměa co svět se jmenuje,jehož božství všechno pléměv celém světě zjevuje;tebe, Pána pánů, vzývám,který sídlíš na nebi,tobě píseň chvály zpívám,tebe duch můj velebí.

Ať jsem srdce šlechetného,Pane, přispěj silou svou,v těžkých pracích stavu méhonenech klesnout mysl mou.Starost mnohá duši tížív trpkých zkouškách života,oko tvé však na mě shlíží,přeje mi tvá dobrota.

Souží-li mě nedostatek,k tobě budu volati;sejmeš smutek, sejmeš zmatek,když tě budu vzývati.Chceš, abychom jako k Otciv tísni k tobě volali,od tvé lásky, od tvé mocivšechno dobré doufali.

I když někdy zarmucujeprotivenství srdce mé,důvěra mě povzbuzuje,abych vzýval jméno tvé.Když je nejhůř, ty jsi nejblíž,naši lidskou bídu znáš,u tebe je pomoc nejspíš,protože jsi Otec náš.

Nebudu se nouze báti,vždyť Bůh o mě pečuje;když mě přítel nechce znáti,naděje má v Bohu je.Jestli kříž a protivenstvína ramena měl bych vzít,Kristův příklad v člověčenstvíchci vždy na paměti mít.

Kdyby pak mě pomyšlenína smrt blízkou soužilo,nad tím, že již léku není,srdce mé se rmoutilo:Bože, vírou požehnanoupotěš duši sklíčenou,že smrt těla je jen branouv říši nebes blaženou.